Odklidí soudkyně Šperlichová nepohodlného Guru Járu „jako hovna“?!

„Uklízím lidský odpad!“ vyjádřila se před časem na ze soudní síně uniklém hlasovém záznamu JUDr. Iveta Šperlichová, soudkyně Krajského soudu v Brně, s pobočkou ve Zlíně. Přidala i poněkud šokující informaci, že si přitom připadá (poněkud lidově) „…jako ženy v kravíně, které hovna uklízí.“ Není divu, že (neodvolatelná!) „prolidová“ paní soudkyně si pochvaluje, jak se krásně soudilo za komunistů. My se ale oprávněně ptáme: Proč právě této zjevně arogantní a sprosté paní soudkyni byla přidělena kauza Guru Járy a Barbory Pláškové?!? Mají snad být „…odklizeni jako lidský odpad“?! Jako „hovna“?!

Mají se snad obžalovaní v senátu paní doktorky cítit jako lidské exkrementy?

Zmíněné nahrávky s výroky paní doktorky zveřejnil v červnu roku 2017 na své domovské internetové televizi XTV.com známý český moderátor Luboš Xaver Veselý, který se podivil, jak nehorázně smýšlí o obžalovaných i jejich právních zástupcích, potažmo obhájcích, paní soudkyně, která se mu arogantně odmítla ke svým excesům vyjádřit a ještě ho poučila, že pro něj není „…žádná paní Šperlichová“, nýbrž „doktorka“ anebo „soudkyně Šperlichová“. Ach! Promiňte, Ctihodnosti…

Podle svých – v televizi XTV zveřejněných – výroků se paní soudkyně Iveta Šperlichová domnívá, že společnost by jí „měla líbat ruce“ za to, jak podle svých slov onen „lidský odpad odstraňuje“! Zřejmě o přestávce (jak opět dokazují pořízené nahrávky) přísedícím, kteří nemají úniku, vypráví oplzlé a zejména stupidní vtipy, apriori odsuzuje k zatracení – a to zcela jmenovitě – konkrétní osoby, k jejichž případu by se jako předsedající soudkyně měla nestranně vyjádřit. A jak už tak byla v ráži, jistého konkrétního obhájce nazvala ubohým „pinďulou z Loun“, který dělá ramena „jako by byl z Prahy“, co „dělá machra a je to blbeček“. Stěžuje si na svědky a obhájce, na „ty kriply“, kteří jí zbytečně přidělávají práci s tím, že po přestávce „už budou držet kušňu, už je nenechám mluvit.“ A to asi, bohužel, ze svého postu soudkyně při procesu může. Otázkou je, kde zůstala soudcovská nestrannost, etika a spravedlnost.

„Říká se, že spravedlnost je slepá; horší je, když je sprostá,“ komentuje jednání a vůbec smýšlení soudkyně Šperlichové moderátor Luboš Xaver Veselý, který oslovil v této souvislosti nejen ji samotnou (a my už víme, jak to dopadlo!), ale také některé její kolegy. Málokterý měl však odvahu či chuť vyjádřit se veřejně. Výjimku tvoří právník a pedagog Radek Šmerda, který se na kameru vyjádřil v tom smyslu, že pokládá „za exces a nepřijatelné a nevhodné, aby někdo takto veřejně řešil záležitosti trestního soudu“, nehledě na vulgaritu vyjadřování paní soudkyně, načež svůj odborný rozbor uzavírá názorem, že „tahle paní by soudit neměla“!!! K tomu pak L. X. Veselý odvysílal vzpomínku Romana Špendlíka, jednoho z někdejších účastníků řízení pod vedením doktorky Šperlichové, podle něhož je paní soudkyně nesporně „hysterka“, která v průběhu jednání „polyká jakési prášky“, nehledě na to, že se dokonce osopila na konkrétní paní obhájkyni, co si to dovolila užít za parfém – a bezprostředně nařídila vyvětrat soudní síň. „Takto se nechová normální člověk!“ míní tento svědek excesů paní soudkyně v průběhu soudního jednání.

Jak správně uzavírá Luboš Xaver Veselý v návaznosti na hodnocení doktora Šmerdy, „soudce by měl být solidní osobou dvacet čtyři hodin denně, tři sta šedesát pět dní v roce“, jinak ztrácí svůj osobnostní i profesní kredit. A to je nesporně případ paní soudkyně Ivety Šperlichové, která patří spíše do svého oblíbeného kravína, než na soudcovskou stolici moderního demokratického státu. Promiňte, ctihodnosti!

Luboš Y. Koláček