Výběr nejzásadnějších porušení lidských práv a mezinárodních úmluv vůči Guru Járovi a Barboře Pláškové

Dlouhodobé šíření nenávisti vůči Guru Járovi a Barboře Pláškové, diskreditace duchovních mistrů minoritní náboženské skupiny.

Příznivci antikultovních hnutí se snaží zdiskreditovat Guru Járu před českou veřejností už od roku 2002, kdy si začali všímat úspěchů a růstu tohoto velmi populárního duchovního hnutí. V letech 2002–2007 žil už ovšem Guru Jára více v zahraničí než v ČR (fyzicky zde byl naposledy na jaře 2007), jím založenou duchovní školu Poetrie vedli v ČR jeho nejpokročilejší žáci a institut umožňoval studium zájemcům nejrůznějšího vyznání, včetně ateistů. V období pomlouvačné kampaně vedené několika bývalými lektorkami Guru Járy v roce 2008–2009 bylo tehdy celé hnutí prezentováno v diskurzu antikultovního hnutí jako nebezpečná a vykořisťující sekta (tzn. skupina potlačující individualitu a osobní svobodu myšlení) a Guru Jára jako sexuální násilník a psychopatická osobnost. Duchovní nauka Guru Járy byla zesměšňována a redukována na manipulaci k sexu.

Ačkoliv bývalé lektorky (a později i plošně česká média) tímto opakovaně porušovaly zákon na ochranu osobnosti a veškeré anonymní pomlouvačné informace šířené po internetu nebyly nikdy verifikovány (ať už na anonymních blozích, webových stránkách či pseudo dokumentech), podařilo se jim poškodit jak Guru Járu a Barboru Pláškovou, tak i věřící či jejich příznivce. Vzhledem k tomu, že Guru Jára ani Barbora Plášková nebyli v ČR či EU od jara roku 2007, nebylo pro ně možné se hájit proti pomluvám právní cestou.

V roce 2011 média v ČR plošně převzala rétoriku antikultovního hnutí, tj. Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, vedené Ivanem Štampachem a Zdeňkem Vojtíškem, a očerňující anonymní svědectví bývalých lektorek prezentovala jako důkazy o vině Guru Járy a Barbory Pláškové ze závažných zločinů. Tento obraz média již roky prezentují české veřejnosti a pouze během první reportáže v lednu 2011 byla zmíněna i další varianta příběhu, že jde možná pouze o snahu zlikvidovat pomluvou úspěšné duchovní hnutí. Počet hrubě negativních očerňujících článků v médiích v ČR přesáhl již 500. V roce 2017 odvysílala i veřejnoprávní televize ČT v rámci seriálu Život a doba soudce A.K. epizodu Guru inspirovanou dosud neuzavřeným soudním řízením s Guru Járou a Barborou Pláškovou, který vypovídal o jejich údajném sexuálním zneužívání a manipulaci. K odvysílání epizody došlo i přes opakované právní výzvy Radě České televize i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, že se jedná o ignorování presumpce neviny, urážku duchovních mistrů a podněcování k nenávisti.  V současnosti je Guru Jára označován v médiích za nejznámějšího sexuálního zločince Česka. Tímto je nejen opakovaně porušována presumpce neviny, ale také je ignorována Ústava  ČR i řada mezinárodních doporučení v oblasti antidiskriminace a tolerance svobody víry a náboženských minorit. Reakce české veřejnosti na dlouhodobé očerňování v médiích s sebou pochopitelně přináší vlnu nenávisti a nesnášenlivosti jak proti Guru Járovi, tak i celému duchovnímu hnutí a jednotlivým věřícím.

Hrubé dlouhodobé porušování práva na spravedlivý proces.

Kritika Guru Járy se většinou opírá o obžalobu z trestného činu znásilnění při tantrických obřadech, ke kterému mělo údajně dojít v letech 2004–2006. Toto obvinění bylo vzneseno policií ČR na základě masivního šetření Útvaru odhalování organizovaného zločinu (dále ÚOOZ) v letech 2010–2012. Razie ÚOOZ a jeho další cílené kroky včetně zabavení osobního majetku, financí duchovního společenství a jeho stoupenců, poškození pověsti duchovního společenství na veřejnosti apod. svědčí o záměru zlikvidovat nebo alespoň vážně poškodit celou organizaci a její hlavní představitele.

Šetření speciálního policejního útvaru ÚOOZ od samého počátku přistupovalo k duchovnímu hnutí bez presumpce neviny – tj. považovali celé společenství za zločinnou organizaci. Problémem pro ÚOOZ bylo, že žádný z činů Guru Járy, Barbory Pláškové či aktivních lektorů duchovní školy nenaplňoval porušení zákonů ČR, neprokázalo se ani zneužívání drog, daňové úniky a ani jiná podezření. Policie proto začala prozkoumávat možnost vznést žalobu za obchodování s lidmi. Toto nařčení však později musela přehodnotit a dlouhodobým plošným vyslýcháním mnoha set svědků dospěla k závěru, že některá svědectví bývalých studentek Guru Járy by mohla z určitého úhlu klasifikovat jako znásilnění (nedobrovolný sexuální styk).

Během celého šetření ÚOOZ  byly selektovány důkazy svědčící o nevině Guru Járy a Barbory Pláškové. Podobně se později při soudním řízení v roce 2014 zachoval i Krajský soud v Brně, s pobočkou ve Zlíně.

Po celou dobu orgány činné v trestním řízení a také i soud věděly, že Guru Jára a Barbora Plášková žijí na trvalé adrese na Filipínách. Přesto o nich následně mluvily jako o lidech na útěku před zákonem. Tento obraz pak převzala média. Ani soud v roce 2014 proto zřejmě nekontaktoval Guru Járu či Barboru Pláškovou s dotazem, zda se chtějí účastnit soudního řízení vedeného proti nim (to se doposud nestalo, i když jsou oba již od jara 2015 zajištěni v imigrační detenci v Manile).

Přes množství procesních chyb a závažných pochybení, na které upozornil v roce 2015 při odvolání Vrchní soud v Olomouci, nedošlo doposud k žádnému posunu. Soud první instance ve Zlíně zdržoval zahájení opětovného řízení první instance přes 2 a půl roku (maximální přípustná doba v rámci EU je 2 roky).

Zneužívání systému INTERPOL pro perzekuci státem nepohodlných osob.

Guru Jára a Barbora Plášková se dostali na neveřejný seznam INTERPOLu (tzv. red alert) v roce 2012 na základě podnětů vyšetřování policejního útvaru ÚOOZ z let 2010 – 2012 pro podezření z obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání dětí, ekonomického vykořisťování a mj. i útěku před zákonem. Útvar ÚOOZ věděl prokazatelně již v roce 2010, že oba žijí na stálé adrese na Filipínách, v místě budoucího ašrámu, přesto vydal prohlášení, že oba pobývají na neznámém místě a požádal o pomoc s jejich nalezením INTERPOL.

V EU je standardně možné uvádět osobu v databázi INTERPOLu pouze 2 roky, pokud je známo místo jejího pobytu. Stažení mezinárodního zatykače ze strany ČR však doposud neproběhlo. Vzhledem k informacím od ÚOOZ, které popisovaly Guru Járu a Barboru Pláškovou jako společnosti nebezpečná individua, jsou informace v databázi INTERPOLu důvodem pro vedení azylového řízení na Filipínách v imigrační detenci, tj. s omezením osobní svobody ve vězení. Informace v databázi INTERPOLu česká strana nikdy neaktualizovala, ačkoli se žádné z tvrzení UOOZ neprokázalo, čímž vzniká prokazatelná újma Guru Járovi a Barboře Pláškové při jednání s úřady na Filipínách.

Česká republika se tímto přidává na seznam zemí bývalého sovětského bloku, které zneužívají institutu INTERPOL nikoli pro nastolení práva, ale pro perzekuci státu nepohodlných osob, v tomto případě především na základě politicky – religiózních důvodů. (více viz. https://www.fairtrials.org/fair-trials-highlights-abuses-of-interpols-systems-by-former-soviet-states/).

Nelegální zrušení platného pasu Barbory Pláškové vedoucí k její detenci.

V zimě 2015 informovala ambasáda ČR v Manile příslušné filipínské úřady, že pas Barbory Pláškové bude zrušen a bude tedy pobývat na území Filipín nelegálně.

Ministerstvo vnitra ČR nemělo zákonem stanovené důvody pro zrušení platného pasu bezúhonného občana ČR. Zrušení pasu doposud ani ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) a ani ministerstvo vnitra ČR (MV) se svými kontrolními úřady nedokázaly vysvětlit, protože žádné legální vysvětlení pro tento krok neexistuje.

Již samotný tento krok ukazuje, že jsou důvody pro udělení azylu Barboře Pláškové z důvodů diskriminačního a perzekučního zacházení ze strany úřadů v ČR.

Ovlivňování azylového řízení v cizím státě ze strany úředníků ČR, především ambasády v Manile.

Úředníci MZV zaměstnaní na Velvyslanectví ČR v Manile se v tajné korespondenci s úřady na Filipínách je snažili přimět k zamítnutí žádosti Barbory Pláškové o azyl. Očerňovali také Barboru Pláškovou před úřady na Filipínách distribucí nepodložených a nepravdivých informací, včetně opětovného porušování presumpce neviny. Důvody z dopisů české ambasády v Manile byly uvedeny v prvním zamítnutí žádosti o azyl na Filipínách. Ministerstvo zahraniční věcí tuto korespondenci konzula Mgr. Jakuba Černého z české ambasády v Manile později popřelo.

Česká republika tímto zasahováním překročila mezinárodní konvence přístupu k žadatelům o azyl, tj. Ženevské konvence chránící žadatele o azyl, porušilo též standardy UNHCR a opětovně též porušilo presumpci neviny, zatajilo informace svědčící o nevině obou žadatelů o azyl a později ignorovalo výzvy k nápravě poškozené osobní pověsti.

Nelegální pokus o násilnou deportaci v průběhu běžícího azylového řízení Guru Járy z Filipín policií ČR.

Barbora Plášková byla zadržena a deportována do imigrační detenční vazby v polovině dubna 2015. Guru Jára byl odvlečen ze svého ašrámu a deportován do stejného zařízení v Manile o měsíc později, v květnu 2015. Oba v den svého zadržení požádali Filipíny o náboženský azyl. Přesto v červnu 2015 došlo k pokusu o nelegální a násilnou deportaci Guru Járy, a to v průběhu běžícího azylového řízení, zřejmě organizovaného policejním prezidiem ČR v součinnosti s ambasádou ČR v Manile. Z korespondence konzula Mgr. Jakuba Černého vyplývá, že termín deportace měl být původně pro Barboru Pláškovou, policie ČR se však rozhodla převést do ČR Guru Járu.

Guru Jára byl v imigrační detenci v Manile surově spoután, zbit a následně převezen neoznačenými silovými složkami na letiště v Manile, kde pro svůj fyzický stav zkolaboval. Deportace kvůli tomu byla zrušena a během cesty zpět do detence byl následně opětovně několikrát fyzicky napaden a zbit.

K tomuto incidentu porušení mezinárodního práva došlo v době jeho platné žádosti o azyl na území Filipín a Česká republika tím opakovaně porušila nejen Ženevské úmluvy chránící žadatele o azyl, ale také i standardy UNHCR. Policie ČR prokazatelně operovala na území cizího státu a porušovala tím jeho suverenitu.

Při poukázání na zásadní porušení mezinárodních dohod a konvencí se úřady MZV opakovaně hájily lživými informacemi, např. tím, že deportace Guru Járy byla zastavena až díky tomu, že v jejím průběhu požádal Guru Jára o azyl (tuto zcela nesmyslnou informaci např. distribuoval ambasador Jaroslav Olša senátorům ČR zajímajícím se o šetření celé podezřelé kauzy).

Nezájem o dítě Barbory Pláškové odtržené od matky z důvodů intervence českých úředníků.

Ačkoli úřady ČR, konkrétně úředníci MZV a MV, zapříčinily záměrným zrušením platného pasu Barbory Pláškové její umístění do imigrační detence v Manile, nebraly vůbec žádný ohled na její status kojící matky dítěte, které mělo v době zadržení Barbory Pláškové pouhých deset měsíců.

Separace dítěte od matky je v naprosté opozici s deklarovanými zásadami konzulární péče MZV, nicméně v případě Barbory Pláškové ambasáda nejenže vykonala cílené kroky vedoucí k separaci matky a kojence, ale projevovala naprostý nezájem o osud syna Barbory Pláškové po další rok a půl (než byla ambasáda na nátlak humanitárních organizací a CGJ donucena alespoň oficiálně ověřit fakta ohledně dítěte Barbory Pláškové).

Z rozhodnutí úředníků ČR tak je Barbora Plášková přes dva a půl roku oddělena od svého syna. Úřady ČR nemají zřejmě jasnou strategii, jak by řešily osud dítěte Barbory Pláškové v případě její deportace do ČR. Už v tento moment ale došlo k nenávratnému poškození pouta mezi matkou a dítětem a pochopitelně i k deprivaci dítěte s vážnými dlouhodobými následky po celý jeho život.

Úřady ČR i organizace hájící ženská práva v ČR zůstávají k tomuto tématu porušení práva na rodinný život zcela hluché, zřejmě díky negativní mediální pověsti Guru Járy a Barbory Pláškové v ČR.

(Převzato – z materiálů prezentovaných humanitárními organizacemi Soteria International, Dánsko, Human Rights Without Frontiers, Belgie, na kongresech Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v letech 2015, 2016 a 2017 a na půdě OSN v rámci periodického hodnocení dodržování lidských práv v členských zemních OSN, tj. Universal Periodic Review Filipín a České republiky v roce 2017 –  jako zatím nejlépe, nejvýstižněji a nejpravdivěji zpracovaný dokument či souhrn kauzy Guru Jára + Barbora Plášková, který jsem četl. LYK)